Ivan Matějů

Co se vybavilo z jeho vzpomínek “Matějákovi” při plnění “Brďanova” úkolu, t.j. že ročenka, oslavující 55 let Mikulášského běhu na Bradech, nemůže přeci býti bez příspěvku orientačního běžce. A poněvadž jsem již již přivykl tomu faktu, že když přijedu do Jičína, nemám Brďanovi odporovat, a poněvadž sem jezdit chci, zde je pár řádek. Prosím o jejich vlídné přijetí.

Když se připravovala naše reprezentace na MS 1972, které se konalo ve Starých Splavech a v okolí Jetřichovic, posloužily nám jičínské terény coby tréninkové prostory. Bydlívali jsme třeba Pod šikmou věží, na Košíčku, hlavně pak v Pařezské Lhotě na Liazu. Krásné a náročné pískovcové terény Prachova a v okolí Kosti se líbily jak nám tak i zahraničním běžcům a Jičín se postupně na dlouhou dobu stal jedním z hlavních center orrientačního běhu v Československu. Jarda Havlík se neohroženě pustil do organizování populárních pětidenních závodů, mladí běhali pod vedením Vaška Zakouřila v tréninkovém středisku mládeže, zásluhou velitelů a těl. náčelníka mjr. Podzimka se podařilo vytvořit dobré podmínky i u zdejšího VÚ a do Dukly Jičín začli rukovat i přední reprezentanti (Kačmarčík, Byaložit, Sýkora …), z Brna přišli i další výborní reprezentanti – manželé Ticháčkovi – prostě Jičín byl organizačně i výkonostně všude vidět. Pořádalo se zde mnoho hlavních svazových soutěží, mistrovství, dokonce v rámci pětidenních i několik závodů Světového poháru na Branžeži, u Turnova, poslední pak na Blatech. Hlavní tíhu organizace těchto závodů nesli již zmiňovaní Havlík, Ticháček, v poslední době pak Holas a Hrubý, kteří kolem sebe dokázali vytvořit ochotný a dělný team.

Pravý ráj pro orienťáky však nastal, když TJ Jičín získal abývalou Kropáčkovu hospodu na Bradech a prvním vedoucím, kuchařem a správcem se stal Jarda Havlík. Pamatuji jak se modernizovala přístavba, budovala sauna, jak se dělalo běžecké kolečko nebo pořizoval sněžný skutr. Nespočítaněkrát jsme přiběhli z treninku a Jardu jsme našli jak zdí, přibíjí palubky, opravuje WC, řeže, brousí apod., často dlouho do noci. Ale vždy jsme dostali chutnou krmi, čistou postel, vytopenou saunu a hlavně slušné zacházení. Stojí za to, při této příležitosti, Jardovi a Dáše znovu od všech orienťáků poděkovati a popřát jejich novým nástupcům mnoho zdaru. Brada se svou mapou Přivýšina se tak staly treninkouvou základnou, která pevně zakotvila na pomyslné orientační mapě a její ohlas se dostal do všech koutů světa.

My starší asi nejraději vzpomínáme na proslulé jičínské orientační maratony v závěru sezóny, kdy start byl někde v Sedmihorkách, na Kosti, na Vidláku s přeběhem několika map a s cílem vždy na Bradech. A to jsme potom měli v nohách každý nejméně 20-30 skalních kilometrů a 3-4 hodiny tvrdé práce a náležitě jsme pohostinost Brad potřebovali a vychutnávali. Brada se stala i jakýmsi nepsaným školícím střediskem ČSOB, konalo se zde nespočet školení, seminářů trenérů, rozhodčích a kartografů a do novodobé historie se zapsalo i to, že se zde konaly tři valné hromady ČSOB. To vždy, když už nás to pražské polemické schůzování trochu otravovalo, někdo z rozumných delegátů zavelel, abychom si příště pročistili mozky někde v přírodě.

Jak jinak mohu zakončit vzpomínání, než připomenutím startu orientačních běžců na proslulém a každou první prosincovou neděli každoročně na Bradech konaném Mikulášáku. Už z napsaného vysvítá, že se na startu objevovali dobří běžci-orienťáci, kteří se buď rekrutovali přímo z Jičína, nebo odjinud, ale rádi si zaběhli v terénu, který nám vyhovuje a kde jsme smazávali rozdíly mezi námi a atlety. A tak ve startovních a cílových listinách určitě najdete Jardu Kačmarčíka a Jirku Sýkoru – úspěšné reprezentanty a pozdější naše trenéry, Rudu Ropka, Zdeňka Zikmunda, Luboše Matějů nebo Radka Ticháčka, kteří patřili a patří do stabilního kádru naší mužské reprezentace, anebo celou plejádu nadějných juniorů, kteří vždy u příležitosti tohoto přespoláku měli kontrolní sraz a jmenuji alespoň Petra Losmana – juniorského mistra světa v bězích do vrchu, anebo Jirku Kazdu, který vybojoval a přivezl do Jičína titul juniorského MS letos ze závodu na klasické trati a štafet.

Takže, jičínští pořadatelé, vřelé díky za vaše tradice Mikulášského běhu, jeho trať i nezměrné organizátorské úsilí a vězte, že my, orienťáci se na Brada rádi vracíme, mou maličkost coby generálního sekretáře Českého svazu orientačního běhu nevyjímaje.