Josef Stránský

Také Mikulášský běh, stejně tak jako každý jiný běžecký závod, procházel a prochází postupným vývojem a procesem zdokonalování časomíry. U její kolébky stáli oba jičínští ústřední rozhodčí atletiky J. Luňák a J. Vecko spolu se startérem MB M. Kodydkem. Čas startu i cíle se odečítal na klasických stopkách spolu s hrubým stanovením času startu pomocí normálních hodin. Tento systém, byť osvědčený při běžných atletických závodech na dráze přinášel s sebou spolu se stoupajícím počtem závodníků stále větší počet chyb, ať už způsobených rozdílem stopek při dlouhotrvajícím měření, či chybným čtením rozhodčích spolu s možností nezachycení závodníka při shluku v cíli anebo počtáře při přepočtu minut a sekund. Množily se protesty závodníků, prováděly se různé korekce až nakonec mohly být vydány výsledky k téměř dokonalé spokojenosti závodníků i pořadatelů. Aby se zamezilo co nejvíce těmto dohadům, začalo se v cíli používat nejprve tzv. “desítek” což v praxi znamenalo zapisování vždy deseti závodníků postupně probíhajících cílem na kartičky – na jedné byla startovní čísla, na druhé doběhové časy. Tyto desítky se vzestupně číslovaly, takže eventuelní chyby se omezily pouze na řadu deseti závodníků.

Velký pokrok nastal, když se v 80. letech, ve spolupráci s oddílem OB začaly používat cílové hodiny zaznamenávající vzestupně časy závodníků probíhajících v cíli spolu s zaregistrovaným časem na pásku z počítačky. Zároveň došlo ke změně uspořádání v cíli, když závodníci po jeho proběhnutí a změření byli řazeni do zástupu za sebou po deseti a byla jim v proběhnutém pořadí odebírána startovní čísla k nimž byl vždy přiřazen útržek s časy těchto deseti závodníků. Komplet karet deseti závodníků spolu s útržkem časomíry a další kartičkou, na které byl zapsán pro jistotu i sled deseti startovních čísel v pořadí dle proběhnutí cílem, byl odevzdáván do počtářské komise. Tímto způsobem byl minimalizován počet chyb, které ponejvíce vznikaly pouze z přehlédnutí.

Spolu s tímto systémem muselo nutně dojít i ke změně startovních čísel resp. kartiček. Postupně se na ně přestaly psát dva časové údaje – tj. startovní čas uvedený v běžném denním čase a čas startu v min. a sec. od 00 tj. od okamžiku, kdy se spustily cílové a startovní hodiny. Tím se výrazně omezily tzv. počtářské chyby vznikající přepočtem v šedesátkové soustavě. Postupně byly též modernizovány jak cílové, tak i startovní hodiny v souladu s technickým pokrokem z původní mechanické tiskárny až po elektronické jehličkové či laserové tiskárny.

Od roku 1995 odpadá i práce počtářské komise, která je přenechána počítači, který je napojen přímo na cílové hodiny. Tyto hodiny navíc umožňují pracovat spolehlivě i při případném shluku závodníků, protože mají zabudován systém pro paměť třiceti časů, které se pak mohou tisknout postupně, když shluky pominou. Cílový počítač pak vyhodnotí, pochopitelně po zapsání všech startujících i s jejich startovními časy, jmény, ročníku narození, kategorie, mateřské TJ či oddílu, pořadí závodníků. Zároveň lze na monitoru PC přímo v cíli číst průběžné pořadí závodníků eventuelně je sledovat na postupně tisknutých průběžných výsledcích. Obdobnou modernizaci zaznamenaly i startovní hodiny od původních mechanických přes elektronické s velkým ciferníkem až po speciální start. hodiny umožňující nastavit zvolený časový interval spolu s akustickým signálem posledních šesti vteřin daného intervalu.

Nepochybně i na Bradech bude probíhat další modernizace systému měření času a příslušné techniky. To není zdaleka hudba budoucnosti, nýbrž především velmi aktuální problém. K jeho pozitivnímu řešení se nabízí úzká součinnost pořadatelů MB s kolegy z jičínského Sportcentra OB a to použitím systému SPORTIDENT. Ten mj. vylučuje chyby cílových rozhodčích, protože závodník sám pomocí svého “čipu” ovládá záznam o dosaženém čase v cíli a nebo v event. kontrolách. Doufejme, že se podaří nalézt optimální řešení, odpovídající růstu popularity a prestiže MB. Jeho pětapadesátiletý vývoj “non stop” a další výhled do třetího tisíciletí to zasluhují.