Vladislav “Hasan” Bosák

Nechci se vracet a chválit zašlé časy asni srovnávat nesrovnatelné, jen položit vedle sebe několik fakt z historie a současnosti MB. Chci tím hlavně připomenout jména těch, kteří se o náš běh léta starali a dodnes starají a zůstali by jinak nepovšimnuti.

Mikulášský běh vznikl jako běh mládí, celý poválečný atletický oddíl tehdy tvořili vlastně dorostenci a jen vedoucí a rozhodčí byli starší, byť jenom fyzicky. Mladý byl i původní ráz běhu-karneval masek a společenská zábava byly hlavní náplní a závod na ukončení sezony vlastně jen úvodní záminkou pro bujné veselí v Kropáčkově šenku. Nyní jsme stanuli mezi zakladateli a veterány, ale MB je stále závodem mládí. Každoročně nová mladá vlna běží v naší stopě po trati, kterou jsme podle obrazu Velké Kunratické s Karlem Hlaváčem vytýčili a s přesností na jeden metr změřili předním kolem bicyklu s počítačem v listopadu 1946. Jen ta trať a termín závodu se nemění, vše ostatní má dnes jinou podobu. Stonásobná účast závodníků vyžaduje dnes téměř profesionální organizaci.

Tenkrát jsme se rozhodli, že v neděli před Mikulášem si uděláme závod na rozloučenou s úspěšnou sezonou, spojený s oddílovou veselicí a během čtrnácti dnů bylo vše hotovo – od propagace pře přípravu tratě, výrobu diplomů až k organizaci vlastního závodu a karnevalu na Bradech. V den závodu jsme se sešli na Letné a v houfu jsme šli pěšky vstříc prvnímu ročníku MB.

Dnes připravuje každoročně tuto zimní atletickou událost celý výbor oddílu a spolupracovníci z orientačního běhu a lyžování. Tisknou a rozesílají se propozice, tisknou se účastnické diplomy s grafikou Cyrila Boudy “Brada od Jičína”, věnovanou autorem Mikulášskému běhu, zajišťuje se kyvadlová autobusová doprava, zdravotnická služba se sanitkou a sestrami Červeného kříže, místní rozhlas a hlasatelská služba, materiál pro vybavení závodiště, 1500 kartonových startovních čísel s označením minuty a vteřiny startu každého závodníka, 600 mikulášských perníků na sladkou odměnu nejmladších v cíli, vývěsky s pokyny pro účastníky a informační články pro tisk, formují se skupiny organizátorů a rozhodčích.

Hlavní pracovní vypětí nás čeká v sobotu před závodem. V 9 hodin vyjíždí pracovní skupina osvědčených brigádníků, nejčastěji ve složení Šebík, Malý, Mazáček, Starý, Šindelář, Jenček, Nesvadba, Kazda, Stránský sen., Stránský jun., Stránský F., Honzák, Kužel, Pokorný, Vomáčko, Soldán, Šulc. Po celá léta po odchodu Kropáčkových z hospody jsme byli vystaveni rozmarům počasí a vedle technické přípravy závodiště jsme byli nuceni stavět provizorní přístřešky z prodejních stánků, půjčených z Jednoty pro zápis a rozhodčí v cíli a teplý čaj připravovat účastníkům v polní kuchyni, díky porozumění místní posádky. Od doby, kdy objekt získala TJ Jičín a oddíl orientačního běhu ho přebudoval na Sportcentrum, máme zde opět teplé zázemí pro zápis, závodní kancelář a účastníci komfortní hostinskou místnost a výbornou kuchyň dirigovanou Jarkou Havlíkem, kdysi mnohonásobným favoritem MB.

Pracovní skupina ohraničí oplocenkami cílový koridor, označí metu startu a cíle, vztyčí cílový stan pro rozhodčí, upraví doběhový prostor někdy odvodněním, jindy úklidem sněhové vrstvy, odstraní překážky z tratí a označí je fáborky – červená barva okruh 2800 m., modrá barva okruh 1000 m, žlutá barva nebezpečí. Odpoledne je na pořadu zápis pro jičínské účastníky.

Kdysi jsme vystačili se zápisem všech až před startem v neděli na Bradech, ale již po léta jsme nuceni jičínské účastníky odbavovat předem a krátký čas ráno před startem rezervovat příchozím. Dlouhá léta jsme se scházeli v místnostech bývalého okresního výboru ČSTV v sokolovně a po jeho přesídlení do Lip zřizujeme improvizovanou závodní kancelář v sekretariátu TJ Jičín na Husovce čp. 69. Od 16 do 18 hodin zapíšeme většinu startujících, vydáme startovní čísla, evidujeme zájemce o zaslání výsledků a adepty účastnických insignií za 10 startů v MB – medaile, za 20 startů v MB – tričko s čertovským emblemem, za 30 startů v MB – kulich s emblemem MB.

V posledních letech našla naše závodní kancelář, díky pochopení ředitele Domu kultury, kdysi oštěpaře Jirky Zlatníka, opět mimořádně vyhovující zápisový prostor ve foyeru jičínské sokolovny.

I obsazení závodní kanceláře bývá tradiční: Karel Hlaváč, patřící k družině zakladatelů a nenahraditelný kronikář MB, dříve i Franta Kynčl, populární hlasatel MB a Bohouš Šulc, pokladník oddílu, Jarka Jandura, Slávek Nechvátal, Karel Skokan, Petr Vomáčko, Vlasta Jenček, Petr Šindelář, Miloš Starý, Pepa Kužel, Luba Pokorný i další. Po uzavření závodní kanceláře na Husovce je celé vybavení převezeno na Brada.

Zápisová a pracovní skupina odjíždí v neděli na Brada až v 8 hodin ráno. Podařilo se nám totiž zracionalizovat startovní program intervalového závodu, takže nedochází k časovým prodlevám mezi jednotlivými kategoriemi, a přestože “interval” zahajujeme až v 11 hodin, je hlavní závod ukončen již ve 12,30. Start batolat, ve slangu MB “mlíčňáků”, je tak možno spustit až v 9,30 a tím i zápis příchozích až v 8,30 a zvládnout i zvýšený příliv startujících, přijíždějících prvním zvláštním autobusem z Jičína.

V dřívějších dobách jsme museli zahajovat zápis již o osmé ráno, často ještě za šera a v chladu v improvizovaných přístřešcích, dnes sedí zapisovatelé v pohodě atriové chodby Sportcentra a závodníci se hřejí v teplé hostinské místnosti. Tradiční účastníci ovšem vždy volí šatnu pod širákem v blízkosti startu.

V 9,30 začíná karneval mládí jako před 50 lety, ne sice v maskách, ale v pestrých kombinézách, oteplovačkách a čepicích drobotiny od 1 do 12 let. Je to nejhezčí část Mikulášáku, nabízející neopakovatelný pocit rodinné pohody v krásném přírodním amfiteátru, naplněný dětskou snahou dosáhnout cíle a rodičovskou péčí o své ratolesti, kráčející či běžící k metě bez ohledu na bláto, sníh či zmrazky pod nohama pro sladkou odměnu. Za hodinu tu proběhne na tratích od 50 do 600 m 26 kategorií chlapců a děvčat. Na startu je řadí Jiří Všetečka s lodním megafonem a Jarka Jandura přesně podle časového harmonogramu a Vlasta Jenček je výstřelem vysílá k cíli, kde je vítá rozhlasový komentář Milana Sochora, cíloví rozhodčí a studentky gymnízia s mikulášským perníkem a o kousek dále várnice s horkým nápojem. Závod batolat byl dlouho raritou Mikulášského běhu a teprve podle našeho vzoru se s velkým zpožděním začaly vypisovat i jinde soutěže pro nejmladší adepty běhu.

Intervalový závod je vrcholem MB, od prvého ročníku se podle Velké Kunratické běhá po dvojicích ve třicetivteřinových odstupech. Zahajují vždy zakladatelé a veterání s číslem 1 a 2 Jenda Filsak a Eman Bosák z pětice zakladatelů, zatímco Dáda Bosáková přihlíží a Karel Hlaváč s Hasanem si svůj ročník odběhnou až po ukončení závodu. Seniorem závodu je dlouhodobě turnovský nezdolný vytrvalec Hanič s devátým křížkem.

V dávných dobách stačily na celý závod jedny stopky v rukách Jarky Luňáka, s narůstajícícm počtem účastníků se start a cíl oddělily, dokonalou evidenci na start zavedl Olda Vodička a k pozdější preciznosti za pomoci elektronických startovacích hodin přivedli Jirka Ticháček, ing. Beneš a Feďa Stránský s pomcníky Karlem Hlaváčem a Oldou Soldánem a Karlem Skokanem. Ruční měření v cíli převzali postupně Dáda Bosáková, Petr Jandura a Jana Brzáková a v posledním období odborníci z orientačního běhu J. Stránský, Stránský a Vašek Všetečka. Důležité řazení odejmutých startovních čísel v pořadí doběhu do cíle provádí skupina studentek jičínského gymnázia, kterou každoročně přivání na Brada jejich kantor Jirka Kazda.

Výpočet časů a pořadí ve všech kategoriích prováděl léta tým ve složení Petr Šindelář, Miloš Starý, Luba Pokorný, Míla Šebík, Jirka Mazáček a Karel Hlaváč s malými obměnami. Výpočtáři ze závodů nic nevidí, počítají, kontrolují, vyřizují reklamace a těší se na doběh posledního závodníka. Teprve potom mohli netrpělivě čekajícím zájemcům sdělit neoficiální výsledky, zavřít na chvíli závodní kancelář a připravit se na samostatný závod pořadatelů, který již po tři roky MB zakončuje.

Díky spolupráci s oddílem orientačního běhu Sportcentrum Jičín přešel však od roku 1998 tento veledůležitý úsek výpočtu výsledků na počítačové zpracování. Je to zásluhou manažera Sportcentra Ládi Hrubého, který nás kontaktoval s Ing. Dubským, počítačovým odborníkem pro vyhodnocování výsledků při velkých orientačních závodech. Díky jemu a jeho počítači, který je instalován v místě cíle a průběžně krmen časy dobíhajících startovních čísel, se nám splnil dávný sen – pár minut po doběhnutí si může každý na vývěsce přečíst svůj výsledný čas a průběžné pořadí a pár minut po doběhu posledního běžce jsou vytištěny úplné výsledky MB. Je to skutečná revoluce v historii našeho běhu a Sportcentru za tuto technickou pomoc velmi děkujeme. A to Láďa Hrubý ještě uvažuje o aplikaci čipového záznamu časů, který již OB začal používat. Jak znám jeho elán při zavádění automatizace v orientačních závodech, budeme se jeho doporučením na další zlepšení organizace MB v příštím tisíciletí těžko bránit.

Kdysi každý od své funkce musel na čas odskočit na trať závodu s vlastním startovním číslem a po doběhu zase v přerušené činnosti pokračovat, což často komplikovalo situaci. Vytvořili jsme tedy zvláštní soutěž pro všechny organizátory MB, která současně přejímá dřívější funkci závěru závodu, již po mnoho ročníků představoval Olda Soldán, vypuštěný na trať jako poslední v intervalovém běhu, aby provedl závěrečnou inspekci tratě a odvolal případné hlídky, které kontrolovaly proběhnutí závodníků stanovenými body. Třicet minut po ukončení práce počtářů odstartují všichni pořadatelé, pokud chtějí získat další ročník MB, najednou z čáry v cílové metě a v cíli jim je změřen individuální čas. Vzhledem k obrovským rozdílům v jejich výkonnosti je doběh stejně rozložen jako v intervalovém závodě, ale úspora času je nepopiratelná. Jako senior dobíhám vždy poslední a sklízím povinné ovace v duchu olympijského ne vítězství, ale účasti …

Potom všichni společně uklidíme závodiště a trať a jdeme se do hospody občerstvit. Odpoledne po závěrečné kontrole výsledků dohodneme jejich zveřejnění v novinách, vytištění a distribuci. Vyslechneme předběžnou rekapitulaci finančního vypořádání a probereme poznatky a náměty z jednotlivých úseků a zachytíme je v jednoduchý zápis pro případné změny či nápravu v příštím roce. V dobré náladě si potom v klidu prohlédneme videozáznam dnešního závodu, zjistíme, že to dopadlo celkem dobře a slíbíme si, že v každém případě to musíme dotáhnout k 60. jubilejnímu ročníku a teprve potom toho můžeme snad nechat.

Není to ovšem jisté, Mikulášák je přece běh mládí …

(Rozšířený a aktualizovaný text ze sborníku, citovaného v předchozím příspěvku E.B.)