Hodnoty lidské činnosti vznikají tam a tehdy, když se lidé příbuzné životvní filozofie sblíží k akci. Představuji si tu činnostní euforii, se kterou zakládali Miroslav Tyrš a Jindřich Fugner Sokol, nebo Pierre de Coubertin novodobé olympijské hry. Jsem přesvědčen, že se stejnou ušlechtilostí v duši, zřením budoucnosti v mysli a obětavou aktivitou stálo 8.12.1946 na Bradech na startu Mikulášského běhu spolu se čtrnácti soupeři pět jeho zakladatelů.

Jeden z nich, MUDr. Vladislav Hasan Bosák popisuje, že zvítězili všichni, “neboť každý borec závodil ve vlastní speciální kategorii.” Určitě stejným způsobem zvítězilo, podle mého skromného odhadu nejméně a možná více než 20 000 běžců v pětapadesátileté historii.

Připomenutí souvislostí Mikulášského běhu se zrodem Sokola a olympijských her nepovažuji za neskromné. Skutečnost, že je u nás třetím nejvýznamnějším po Běchovicích a Velké Kunratické je výrazem olympijského pojetí sportu pro všechny. A připomenutím, že vznikl v Sokole.

Historické vývojové peripetie měnily politický kontext doby, i názvy organizací, ale na Bradech se každoročně kolem Mikuláše scházeli jičínští atleti a jejich sportovní přátelé, aby v jednom závodě ukončili sezónu a zahájili novou.

Kladu si otázku, zdali se více než půlstoletá tradice udržela především proto, že se dodržuje termín, volí se stabilní tratě a ctí se pravidla fair-play?

Dovolím si tvrdit, že odpověď znám. Považuji si za čest, že se mohu scházet s mým bývalým učitelem a dalším spoluzakladatelem Mikulášského běhu, prof. Emanem Bosákem. Naučil jsem se od něho, že hodnoty se vytvářejí poznáním, utvářením mezilidských vztahů a dodržováním rituálů.

Mám dobrý pocit, že jsme k tomu všemu přispěli nedávným XIII. všesokolským sletem a posunuli jsme tak sokolskou historii na práh nového století.

Těším se, že se obdobně bude dařit zakladatelům a organizátorům 55. ročníku Mikulášského běhu na Bradech. Držím palce novým mlíčňákům a běžcům, kteří se opět stanou vítězi ve svých speciálních kategoriích. V hodnotách kondice, zdraví a lidské sounáležitosti.

A to všechno se děje v roce olympijských her v Sydney. Co si přát více? Ať žije sport!

Vratislav Svatoň,

náčelník České obce sokolské

a rodák ze Smiřic